Vstupenky online

Jackovy zápisky #9 – Chceme udržet dvacáté místo, zaručující neúčast v baráži

Václav Trávníček • 16.12.2008

V s e t í n - Sveřenci kouče Jenáčka se usídlili ve vodách, znamenajících neúčast v prolínací sérii. Přestože tento víkend nedokázali navázat na poměrně úspěšné minulé předkolo, okupují vsetínští dorostenci dvacátou příčku. „Doufám, že si ji před svátky udržíme, abychom mohli v klidu potrénovat a připravit se na 5. ledna, kdy doma hostíme Zlín,“ poznamenal Jenáček v devátém díle Jackových zápisků. „Chceme stavět na hráčích, kteří se hrát nebojí a pod tlakem se nerozklepou. Pokud bychom měli přecejenom hrát baráž, bude rozhodovat psychická odolnost. Tyhle odolné typy my teď hledáme,“ dodal.

Ve Zlíně se projevil úbytek sil

„Máme nahuštěný program, během uplynulých devíti dnů jsme sehráli pět utkání. Poté co se nám konečně podařilo vyhrát dva zápasy po sobě – proti Opavě a Třinci – jsme zajížděli do Zlína. Tam se nám utkání moc nepovedlo. Bylo to pro mě zklamání, protože duely se Zlínem beru vždy jako prestižní. Podepsalo se na nás, že mi námi řádila chřipka, většina kluků byla unavených. Navíc jsme hodně sil odevzdali jak v Opavě, tak doma s Třincem. Oba soupeři byli v tabulce nad námi, takže jsme byli šťastní za šest bodů. Dohrávali jsme to na tři pětky a čtyři obránce. Pátek a sobota nás stála mnoho sil, což se v pondělí ve Zlíně projevilo.

Prohráli jsme celkem jednoznačně 6:2 a poprvé byl vystřídán náš brankář Patrik Nechvátal. Ne že by šlo vyloženě o jeho góly, ale už toho na něj bylo asi dost. Takže po čtvrtém gólu dostal šanci Kuba Belák. O utkání jsem se bavil s lidmi, kteří byli na stadionu, a potvrdili mi, že šlo o opticky vyrovnaný duel. Zlín dokázal využít našich chyb a v brance měl navíc výborného Kašíka. Šance, které jsme spálili, dokázali Berani naopak využít. Musím ale přiznat, že body ve Zlíně visely vysoko a z porážky jsme nedělali tragédii. Přestože jsme si k tomu svoje řekli.“

Duel s Havířovem? Souboj gólmanů

„Tento pátek jsme zajížděli do Havířova, který hraje ve velké formě. Pomohl jim gólman Tadeáš Golanský z Brna, jenž momentálně vede brankářské statistiky a má úspěšnost kolem devadesáti procent. Utkání, které jsme prohráli 0:2, to potvrdilo. Byli jsme vyrovnaným, ne-li lepším soupeřem, ale po dvou třetinách to bylo pořád 0:0. Šance, které jsme si vytvořili, jsme nebyli schopni proměnit. Soupeř naopak po jedné naší nedůslednosti v situaci dva na dva dal gól v podstatě do prázdné brány. Za tři minuty jsme inkasovali znovu. Panteři zachytili naši přihrávku napříč pásmem a Patrik Nechvátal inkasoval podruhé.

Za stavu 0:2 se utkání už těžko otáčelo. Neproměnili jsme šance a soupeř potrestal naše chyby, odjeli jsme tedy s prázdnou. Myslím si, že jsme nepodali špatný výkon, nicméně hokej se hraje na branky. V tomto byli Havířovští lepší. V pravou chvíli dokázali vstřelit gól. Hrají opravdu ve veliké pohodě, z posledních patnácti utkání jich asi třináct vyhráli a v tabulce mají kolem čtyřiceti tří bodů. Jsou na pozici, zaručující účast v play off, takže to laciný soupeř nebyl.“

Bodový rozdíl Vsetína Vítkovic musel být na ledě vidět

„Protože jsme nepřivezli body zvenku, chtěli jsme je získat doma. V sobotu nás ale čekal ještě těžší soupeř. Troufnu si říct, že Vítkovice patří momentálně v dorostu i v juniorce mezi nejlepší týmy v republice, dost možná, že jsou vůbec nejlepší. Dorostenci mají na kontě pětasedmdesát bodů. My šestadvacet. To byl obrovský rozdíl, který se musel na ledě projevit. Četl jsem jejich výsledky: Dokázali vyhrát 6:0 v Mladé Boleslavi, která je doma výborná, v Liberci vyhráli 7:3. Opravdu to válcovali. Jsou to kvalitní tým a my jsme s nimi sehráli dobrý zápas. Jednu chvíli jsme je měli na lopatě, z 0:1 jsme ve druhé třetině otočili na 3:1. Měli jsme velký tlak a kdyby se nám podařilo dát gól na 4:1, utkání bychom dovedli do vítězného konce. Stal se ale opak. Zbytečně jsme faulovali a dvě minuty před koncem druhé dvacetiminutovky dali Vítkovičtí kontaktní gól na 3:2. Ten hostům vlil novou energii do žil.

Zkraje třetí třetiny jsme inkasovali na 3:3 a pak už to bylo kdo s koho. Podařilo se nám díky důrazu vstřelit branku na 4:3 a v tu chvíli jsme věřili, že zápas zvládneme. Udělali jsme ale dvě chyby, které nás stálo vítězství. V tom se ukázala vyspělost vítkovických hráčů. Martin Matuštík, který loni hrával za dorost Vsetína, srovnal na 4:4 a vítěznou branku na 5:4 před koncem utkání připravil. Takže zápas prakticky rozhodl. Po dobrém výkonu jsme bohužel vyšli bodově naprázdno. Myslím si, že jsme ostudu neudělali, ale je to pro nás poučení do příštích zápas. Abychom zkrátka určité situace řešili jinak. Je to o zkušenostech, které kluci sbírají, ale stále nejsme schopni se vyvarovat určitých věcí, na něž upozorňujeme. Kluci se to samozřejmě nenaučí ze dne na den, vždyť chyby se dělají v extralize, v NHL i v reprezentaci. Takže za ně hráče neztracujeme a chceme, aby se nebáli hrát. Spíše jsme schopni tolerovat chybu, která pramení z toho, že hráč má snahu něco vymyslet, chce hrát, než abychom byli zbabělí a dělali chyby z toho, že hrát nechceme a budeme házet zodpovědnost na někoho jiného. Chceme stavět na hráčích, kteří se hrát nebojí a pod tlakem se nerozklepou. Pokud budeme hrát baráž, bude rozhodovat psychická odolnost. Tyhle odolné typy my teď hledáme.“

Kalendářní rok uzavřeme duely se soupeři, kteří jsou v tabulce pod námi

„Čeká nás teď dalších pět utkání. Přitom každý zápas je pro nás jako play off. Je to vyhecované, chceme uhrát každý bod. V pátek zajíždíme do Olomouce, která je o bod pod námi, takže budeme hrát o šest bodů. V sobotu uzavřeme kalendářní rok doma s posledním Šumperkem. Poslední kolo se však Drakům podařilo zvítězit 7:6 v Hradci Králové a určitě ještě svůj boj o záchranu nevzdali. Nejde o lehkého soupeře, který by dostával nějaké velké výprasky. Prohrávají v podstatě o gól nebo o dva. Bude to pro nás opět důležité utkání. Nezdá se to, ale čas letí. Pátého ledna změříme síly znovu se Zlínem a pak nám zbývá odehrát už nějakých třináct zápasů. Spoléhat, že se něco uhraje v posledních pěti kolech, nemůžeme. Musíme se snažit každý zápas, abychom nastřádali co nejvíc bodů v zápasech, které nás teď čekají. Jdeme do toho s otevřeným hledím. Věřím, že se nebudeme bát a v pátek budeme bodovat. Jsme na dvacáté příčce, která zaručuje neúčast v baráži. Doufám, že si ji před svátky udržíme, abychom mohli v klidu potrénovat a připravit se na 5. ledna.“

Předchozí díly:

Jackovy zápisky #8 – Sedm bodů z devíti? Průměr (25.11.2008)

Jackovy zápisky #7 – Bolfíkovy branky, traktor a výhra proti Hradci (18.11.2008)

Jackovy zápisky #6 - Během přestávky už s novým gólmanem a odborným konzultantem (4.11.2008)

Jackovy zápisky #5 - Smolná prohra s Pardubicemi, rvačka a vítězství proti Spartě (21.10.2008)

Jackovy zápisky #4 - Je třeba se víc tlačit do brány (13.10.2008)

Jackovy zápisky #3 - Až do Vánoc budou každá dvoukola utkání pravdy (7.10.2008)

Jackovy zápisky #2 - Čekají nás zápasy pravdy (30.9.2008)

Jackovy zápisky #1 – Křest ohněm mají kluci za sebou (9.9.2008)

banner pod článkem