Jackovy zápisky #7 - Reprezentační přestávka? V plánu je trénink i odpočinek

Václav Trávníček • 11.11.2011

Aktuální reprezentační přestávku tráví starší dorostenci Vsetína tréninkem, i odpočinkem. Především ale léčí zranění, která je od začátku sezóny doprovázejí. Posledních sedm utkání sehráli svěřenci trenéra Luboše Jenáčka jenom na několik málo hráčů v poli. Přesto dokázali z posledního dvoukola (4:5 v Jihlavě, 2:4 doma s Havířovem) vydolovat alespoň tři body. „Na to, jak mladý máme tým a kolik zranění nás doprovází, hrajeme dobře,“ řekl Jenáček v sedmém díle Jackových zápisků.

„Troufnu si říct, že máme jeden z nejmladších mančaftů v republice. Na Moravě to platí určitě. Když jsme hráli s Olomoucí, nasadil hanácký klub do zápasu patnáct hráčů ročníku 1994. Havířov jich měl čtrnáct, Zlín rovněž. My jich máme pět. Když do toho připočítám ještě tři kluky ročníku 1996 (Grygar, Šotka, Hořanský), kteří jsou v základní sestavě, máme v průměru téměř o rok mladší mančaft než zbytek týmů ve skupině! Ani Vítkovice, které jsou suverénní a až teď přišly o první body, hráče ročníku 1996 nenasazují. Je to skutečnost, kterou si možná málokdo uvědomuje. V posledních dvou sezónách jsme měli poměr starších a mladších hráčů téměř půl na půl. Letos jsou naši druhoročáci ve velké menšině.

Na obraně máme kromě Pepy Zuzanka pouze kluky, kteří hrají ve starším dorostu prvním rokem. Jsou to vlastně loňští mladší dorostenci. Z tohoto pohledu si myslím, že s ostatními mančafty držíme krok dobře. Je potěšitelné, že nejsme někde na chvostu tabulky. Jsem přesvědčený o tom, že zkušenosti kluků porostou. Jejich vyhranost i fyzická síla půjde nahoru. Kluci se potřebují v soutěži obouchat a pak to budou vracet. Z tohoto pohledu vnímám náš mančaft jako perspektivní.“

Za utkání v Jihlavě musím kluky pochválit

„V posledním dvoukole před reprezentační přestávkou nás čekaly dva zápasy pravdy. Do Jihlavy jsme jeli hrát de facto o šest bodů a stejná situace se opakovala v duelu s Havířovem. Co se týče hry, nasazení i přístupu, musím kluky za utkání v Jihlavě pochválit. Předvedli jsme dobrý výkon a byli lepším mužstvem. Zápas ale nebyl jednoduchý. Jihlava vyměnila trenéra, Aleš Polcar, který coby hráč působil i ve Vsetíně, byl po deseti porážkách odvolán. Nový kouč bodoval s týmem už v prvním utkání, když dovedl Duklu k vítězství v Brně na penalty. Další zápas je čekal s námi. Jihlava byla vyhecovaná a věřila, že chytne vítěznou šňůru.

Nám se utkání na začátku zkomplikovalo. Martin Kohout v přemíře snahy udělal v našem oslabení faul. Bylo to na hraně, dohrál hráče, ten spadl a sudí to posoudil jako nedovolený zákrok. Takže jsme šli hned do tří. Martin nám na ledě samozřejmě chyběl a to samé se stalo Pepovi Zuzaníkovi a Honzovi Ščotkovi. Bylo to náročné i z toho pohledu, kolik hráčů máme momentálně k dispozici a s jakou marodkou se potýkáme. Čekal nás scénář posledních zápasů, kdy byli hodně vytěžovaní ti, kterým to jde momentálně nejlíp – Martin Kohout, Lukáš Stodůlka, Tomáš Surdý, Dalík Zvonek, Martin Helešic a v obraně pětice Žabčík, Hryciow, Ščotka, Hajda a Zuzaník. V Jihlavě jsme stále vedli, akorát se nám nedařilo odskočit na rozdíl víc než dvou gólů. Tím pádem byla Dukla pořád na dostřel. Bylo to nervy drásající utrkání až do konce. Dvě minuty před sirénou jsme sice dali branku na 5:3, Jihlava ovšem ještě stihla snížit na 5:4. Pak hrála v šesti a bylo to opravdu vypjaté. Nakonec jsme vítězství ubránili. Slušně nám zachytal i brankář Mirek Svoboda.“

Duel s Havířovem rozhodla minuta ve třetí části

„Do utkání s Havířovem jsme vstupovali bez Martina Kohouta, který v duelu s Duklou dostal druhý vyšší trest. Pro nás to bylo velké oslabení, protože Martin odehrál v Jihlavě jedno ze svých letošních nejlepších utkání. Dal tři góly a na jeden nahrál. Chyběl nám i Rus Kamil Šiafutdinov, který je stále doma, protože nemá vízum. Věděli jsme, že naše útočná síla tentokrát nebude taková. Zahřívací první třetina skončila 0:0, šlo spíše o oťukávání. Žádné výrazné šance na obou stranách nebyly. Myslím, že o utkání rozhodla jedna minuta ve třetí části, kdy jsme dostali dva góly. Ze stavu 1:1 nám soupeř najednou odskočil na 1:3. Obě branky padly po našich drobných individuálních chybách, které se ale v hokeji prostě stávají. Bohužel jsme je udělali v nepravý čas a pak museli dobývat havířovskou branku. Podařilo se nám vstřelit kontaktní gól na 2:3, ale na víc jsme už nedosáhli. Do prázdné branky jsme pak inkasovali na 2:4.“

Jsme na dostřel play-off

„I po tomto utkání jsem klukům poděkoval za porci uplynulých šesti sedmi zápasů. Z posledních tří se nám podařilo dvě utkání vyhrát. Myslím si, že už předvádíme lepší hokej než na začátku sezóny. Měli jsme i příkladné nasazení, bojovnost a obětavost. Že utkání s Havířovem neskončilo vítězně? Takový je hokej. Jak jsem říkal na začátku sezóny: letos nemáme takový mančaft, abychom někoho válcovali a dělali dlouhé série bez porážky.

Udělal jsem si srovnávací tabulku a z té vyplývá, že máme deset bodů náskok na Jihlavu, která je na druhé barážové pozici. Na druhou stranu máme jenom tříbodovou ztrátu na šestnácté mužstvo tabulky, které bude hrát play-off. Při počtu zranění a rozsahu marodky zatím průběh sezóny nemůžeme hodnotit jako špatný. Naopak si myslím, že se do toho kluci pomalu dostávají. Nacházíme už společnou řeč. Poslední zápasy se mi líbily i z toho pohledu, jak tím kluci žili. V úvodu tam byly určité třenice, řešili jsme i problémy co se týče atmosféry v kabině. Myslím si, že po určitých pohovorech a věcech si to sedá. Věřím, že náš výkon půjde nahoru a body na našem kontě budou naskakovat.“

Reprezentační pauza? Trénink i volno

„Kluci momentálně doléčují zranění, třeba na pondělním trénink přišlo jen deset hráčů. K naší smůle se ten den zranil Honza Forch, když si po souboji sedl na nohu a má výron v kotníku. Tři hráči měli volno, protože hráli v neděli ještě za mladší dorost. Martin Kohout je na nároďáku a kluci, kteří dojíždí ze Zlína, zase dohání školu. Když jezdí na čtvrteční zápasy, mají tam určité resty. Čeká nás kondiční vložka, to znamená, že každý den kromě ledu absolvujeme i suchý trénink, abychom trošku potrénovali, doplnili benzín. To uděláme i tehdy, ať už budeme mít na trénincích počty hráčů jakékoliv. Když někteří trenéři nemají na place patnáct hráčů, řeknou, že se nedá trénovat. Já si ale myslím, že se dá trénovat i s deseti hráči. Ti, kteří jsou na ledě, potřebují trénovat a nemůžou přece za to, že ostatní mají zdravotní problémy.

Na pátek, sobotu a neděli dostanou kluci volno, aby si odpočinuli. A v pondělí na ranním tréninku se budou hlásit na modré. Čekají nás dva velmi těžké zápasy s prvními dvěma mužstvy tabulky. Jedeme do Brna, které odskočilo Zlínu, Olomouci a Třinci a momentálně je s přehledem druhé. A pak doma hostíme Vítkovice, které zatím prohrály pouze jednou právě s Kometou, na níž mají náskok skoro dvacet bodů. Takže nás nečeká nic lehkého, ovšem my si ve Vítkovicích i v utkání s Brnem, ověřili, že při určité konstelaci se dá hrát s každým. Svoji kůži se budeme snažit neprodat lacino. Budeme chtít nějaké body vydolovat i proti těmto nejlepším mančaftům.“