Jackovy zápisky #2 – Na tabulku se nám zatím dívá dobře

Václav Trávníček • 13.09.2010

Starší dorostenci VHK bodovali i v uplynulém víkendovém dvoukole extraligy. Nejprve sice prohospodařili slibný náskok a v pátek podlehli doma Kometě Brno 3:4 v prodloužení, v sobotu však na ledě Havířova triumfovali stejným poměrem v základní hrací době. „Po čtyřech kolech máme na kontě osm bodů. Vstup do soutěže se nám povedl a jsem za to rád. Hlavně pro psychiku týmu je to fajn, na tabulku se nám zatím dívá dobře,“ řekl trenér Luboš Jenáček ve druhém díle Jackových zápisků.

Škoda dvou ztracených bodů s Kometou

„Páteční zápas s Kometou se vyvíjel tak, jak jsme předpokládali. Kometa má velice kvalitní mančaft a je silná především v útoku. Celkově šlo o vyrovnané utkání, možná jsme měli mírně navrch. Měli jsme více střel, tlačili jsme. Vytvořili jsme si dost šancí a šli v první třetině do vedení. Když se nám na začátku druhé dvacetiminutovky podařilo zvýšit na 2:0, vypadalo to nadějně. Pak jsme ale dostali zbytečný gól. Za brankou jsme ztratili kotouč a brankář Tomáš Kohn s tím nepočítal. Šlo vlastně skoro o vlastní gól, naprosto zbytečnou branku. Ale hokej je hra chyb. Nedá se dopředu počítat s tím, že žádnou chybu neuděláme. Nicméně soupeř zvýšil obrátky, protože vstřelil kontaktní gól. Nám se ve třetí třetině podařilo po pěkné akci, kdy Pepík Daněk krásně našel Martina Kohouta, zvýšit na 3:1. Martin dal svůj první gól v extralize staršího dorostu. Je to hráč ročníku 1995 a jeví se velmi dobře. Bylo patnáct minut do konce a já věřil, že utkání dotáhneme do vítězného závěru. Dostali jsme ale lehký gól. Tomáš Kohn předtím inkasoval těžký golfový úder na hlavu, který mu navíc zasáhl i rameno, takže si o přestávce před třetí třetinou musel vzít lék proti bolesti. Šlo o rameno na ruce, ve které drží hůl, ale chtěl utkání dochytat.

Myslím si, že to ovlivnilo branku na 3:2. Ta padla z levé strany, z velkého úhlu, prošlo mu to pod hokejkou mezi nohy. To byl klíčový moment. Soupeř ožil a posledních deset minut nás přehrával. My jsme se jakoby báli vítězství. První dvě třetiny nás sice stály dost sil, ale pořád si myslím, že to utkání šlo uhrát. Kometa však vyrovnala. Náš obránce si nepokryl prostor před bránou, kde stál volný hráč, a ten puk zametl do brány. Na řadu přišlo prodloužení, které je vždy vabank. Kometa, která dokázala zvrátit nepříznivý vývoj utkání, byla na koni. Přesto jsme tři a půl minuty měli šance, mohli jsme rozhodnout. Bohužel jsme ani jednu nevyužili. Pak jsme udělali faul, který byl spíš polofaulem. Rozhodčí ho ale zapískal a my při hře třech proti čtyřem inkasovali. Byli jsme z toho špatní, protože si myslím, že jsme odehráli slušný zápas, který měl dobré parametry. Z obou stran šlo o svižný, tvrdý hokej. Škoda, že se nám nepodařilo za stavu 3:1 vedení pojistit. Šance jsme měli, Ondra Slováček jel například sám na bránu, gól měli na lopatě i Pepík Daněk nebo Martin Ptáčník. Věřím, že kdybychom dali na 4:1, utkání bychom zvládli. Škoda, přišli jsme o dva body. Zkušené mužstvo dělá právě schopnost dovést dobře rozehraný zápas do vítězného konce. Na druhou stranu jde o mladé kluky, kteří se hokej stále ještě učí. V extralize i v NHL se stává, že mužstvo nezužitkuje náskok a prohraje. Takové zápasy jsou kořením hokeje a věřím, že se nám v průběhu sezóny taky podaří otočit zápas, který se pro nás nebude vyvíjet dobře. Už loni se nám to dařilo.“

Za vítězství v Havířově jsme rádi, už kvůli vyrovnanosti soutěže

„V sobotu jsme do Havířova odcestovali s tím, že chceme uhrát zpátky body, které jsme doma ztratili. Měli jsme dobrý vstup do utkání, první třetinu jsme mohli vyhrát 4:0, leč dali jsme pouze dva góly. Myslím, že to hráče trochu uspokojilo a zvláště někteří si mysleli, že zápas bude probíhat stále po stejné linii. Nepočítali s tím, že se soupeř zvedne. Samozřejmě jsme na to kluky s asistentem Jirkou Weintrittem upozorňovali, ale někteří jedinci to podcenili. Přestalo se bruslit, přestalo se hrát s nasazením a soupeř ožil. Havířov dal kontaktní gól na 2:1 a narostla mu křídla. Začal hrát dobře, výrazně se tlačil do koncovky a byl hodně nebezpečný a nakonec vyrovnal na 2:2. My jsme se v podstatě jenom bránili. Reagovali jsme na to tím, že v kabině proběhla docela bouřka. Byl jsem hodně slyšet. Řekl jsem, že takový přístup neexistuje a že klidně dohrajeme s deseti hráči, kteří budou bojovat a rvát se o každý kotouč. Ten, kdo si chce vozit zadek a jenom čekat na nějaké brejkové šance a být slavný, že dá gól, hrát nebude. Takhle se hokej prostě nehraje, je to o komplexní práci jak dopředu, tak dozadu. Kdo toho nebude schopen, hrát prostě nebude. Myslím, že to kluci pochopili, ve třetí třetině jsme se zvedli.

Soupeř už byl taky na koni, takže z toho byl atraktivní hokej pro lidi. Nám se podařilo odskočit na 3:2 a přestože soupeř znovu srovnal, po šťasném gólu jsme šli znovu do vedení, tentokrát 4:3. S vypětím všech sil jsme to uhráli. Jsme za to hrozně rádi, protože výsledky jsou ve skupině takové, jaké jsou. Sice byla odehrána jenom první čtyři kola, ale takový Zlín, který se mi v přípravě jevil jako nejsilnější soupeř, má momentálně v tabulce tři body a je poslední. Samozřejmě má kvalitní mančaft a půjde nahoru, ale chci říct, že vstup do soutěže je důležitý. Dělal jsem si srovnání a loni jsme měli po prvních osmi kolech šest bodů. Teď máme po čtyřech osm, takže ten vstup je dobrý, jsem za to rád. Hlavně pro psychiku týmu je to fajn, na tabulku se nám zatím dívá dobře.“

Sobotní duel v Olomouci, ale hlavně ten páteční s Vítkovicemi na domácím ledě nás pořádně prověří

„V příštím víkendovém dvoukole nás čekají mužstva Vítkovic a Olomouce. Vítkovice jsou o bod před námi, Olomouc zase porazila Zlín 6:1. Tahle dvě utkání nás opravdu prověří. V dosavadních zápasech jsme byli lepší nebo minimálně vyrovnaný soupeř. Teď na Lapač přijede lídr. Vítkovice budou podle mne opět nejlepší v naší skupině, což dokázaly i tím, ýe že v posledním dvoukole smetly Zlín a Třinec. Půjde rozhodně o kvalitního soupeře, který nám ukáže naše možnosti. Loni se nám s nimi dařilo sehrát dobrá utkání, dvakrát jsme prohráli a dvakrát vyhráli. Byly to super partie a věřím, že letos tomu bude stejně. Hrajeme doma, takže se samozřejmě budeme snažit uspět. Myslím, že s každým se dá hrát a při plnění taktiky se dá každý porazit. Je k tomu samozřejmě potřeba i štěstíčko a výkon gólmana. Když se tohle sejde, dají se porazit i Vítkovice. Rád bych pozval všechny fanoušky, kteří ve Vsetíně chodí na mládežnický hokej, na náš páteční duel se soupeřem z Ostravy.“