Vstupenky online

Hlinku jsem měl opravdu rád, byla mezi námi oboustranná důvěra, vzpomíná Jiří Dopita

Filip Bazala • 23.01.2017

Minisérie dvou domácích utkání čeká tento týden hokejisty VHK ROBE Vsetín. Nejprve ve středu vyzvou Opavu a pak v sobotu regionálního rivala z Valašského Meziříčí. V derby navíc obléknou speciální dresy s podobiznou někdejšího skvělého útočníka a později trenéra Ivana Hlinky v rámci celorepublikového benefičního projektu Legenda pomáhá. „Ivan dokázal v určitých momentech přimhouřit oči a kluci pak za ním šli. Uměl na sebe natáhnout lidi,“ vzpomíná na něj vsetínský kouč Jiří Dopita.

Co se vám vybaví jako první, když se řekne Ivan Hlinka?
Vynikající hokejista a výborný, charismatický trenér, kterého jsem měl velice rád. Vždycky jsem si pod ním hodně zahrál v národním týmu. Byla mezi námi oboustranná důvěra, opravdu jsem pana Hlinku měl rád.

Vzpomenete si, kdy jste se setkali poprvé?
Myslím, že to bylo v roce 1994 na mém prvním mistrovství světa v Itálii.

Jaký byl Hlinka trenér?
Především měl obrovské charisma. Nebyl to pedant, který by věci řešil autoritativně. Spíš dával hráčům určitým způsobem volnost. A kluci, kteří pod ním hráli, mu to mnohonásobně vraceli zpátky. Ivan dokázal v určitých momentech přimhouřit oči a kluci pak za ním šli. Uměl na sebe natáhnout lidi.

V čem spočívalo jeho charisma, díky kterému jej respektovaly i ty největší hvězdy?
Jeho charisma u něj dělalo strašně moc. Měl ho dané. Byl persona už jako hráč a přenesl si to i do trenérské dráhy. Díky svému vystupování a jednání s hráči je na sebe dokázal natáhnout. V tom bylo jeho kouzlo.

A jaký byl mimo led?
To s tím souvisí. Hlinka s hráči žil i mimo led, nebyl odstrčený. Komunikoval s hráči i mimo stadion, což je opravdu důležité. I proto mu to hráči na ledě vraceli. Nechci říct, že to bral vyloženě rodinným způsobem, ale uměl komunikovat. Kolikrát si s hráči dovedl povykládat nebo si s nimi udělat srandu. Tím pádem byli kolikrát uvolněnější a měli s ním dobrý vztah.

Největším úspěchem českého hokeje je zlatá medaile z olympijských her v Naganu, kde jste rovněž startoval. Jaký podíl měl na úspěchu právě trenér Hlinka?
Asi hlavní, byl trenér a dokázal si mužstvo poskládat. To je velice důležité. Nezapomínejme, že hráčů na výběr měl tehdy více než je v dnešní době. Navíc z něj na střídačce vyzařoval klid. Roli tedy v Naganu sehrál určitě velkou.

Jaký byl pro vás hráče Světový pohár 2004, před kterým Hlinka tragicky zahynul?
Všechno bylo hrozně rychlé. Místo Ivana naskočil k reprezentaci Vláďa Růžička. Turnaj tím byl ovlivněný, mančaft to pak chtěl odválčit i za Ivana. A dopadlo to, jak to dopadlo (Češi získali bronzové medaile - pozn.). Ta nešťastná událost před Světovým pohárem na nás určitě měla vliv.

Jak vnímáte projekt Legenda pomáhá?
Každému takovému projektu, který je nějakým způsobem smysluplný a má nějakou logiku, se v žádném případě nebráním. Ať je to tahle akce nebo třeba různé další pro děti nebo neziskové organizace, které někomu pomáhají. Pokud to ti lidé myslí opravdu upřímně a dělají je s čistým svědomím, je to jedině dobře.

Více informací o projektu Legenda pomáhá naleznete zde.

Foto: Lukáš Bajgar

banner pod článkem