Chceme zachovat chladnou hlavu, říká jednatel klubu Daniel Tobola

Redakce • 9.11.2017

Od letošní sezóny hraje Vsetín profesionální soutěž. Po dvaceti odehraných utkáních však v klubu nemůže vládnout spokojenost a trenéři v čele s vedením hledají ideální recept na to, aby se odlepili ze spodních pater tabulky. O současné situaci v klubu, odchodech, mládeži, fanoušcích a dalších věcech hovořil jednatel klubu Daniel Tobola.

Už téměř půl roku fungujete jako klub hrající WSM ligu. Co vše se změnilo?
Hokej tady byl vždy pod drobnohledem fanoušků i veřejnosti to je známá věc. Tím, že se hraje vyšší soutěž, tak o to víc ti lidé hokejem žijí. Což je super, ale zároveň to přináší i větší tlak, který je spojen s očekáváními. V profesionálním hokeji jsme po deseti letech a kolotoč kolem toho je jiný. Je to náročnější, ale s tím jsme do toho šli. Největší rozdíl vnímám v tom, že už nejsme favoriti jako minulé sezóny.

Sezóna zatím střídá dobré okamžiky s těmi horšími, co se výsledků týče, jak vy sám to pociťujete?
Všichni nás chválí za předvedenou hru, za což jsme rádi. Nečekali jsme, že budeme vévodit tabulce. Všechny nás dost možná zmátly úspěšná první dvě kola. Nečekáme jednoduchou sezónu. To, že se nesestupuje pro nás nemá žádný význam. Opravdu chceme být úspěšní. Výsledky zatím nepřicházejí a v tabulce jsme tam, kde jsme být v této době nechtěli. Je to sport, a i on přináší tu horší stránku, kdy se nedaří. Chceme zachovat co nejvíce chladnou hlavu, být realisti, pojmenovávat fakta a snažit se z té situace co nejrychleji a nejúspěšněji dostat. Pořád jsme v jednadvacátém kole a bodová ztráta není až taková. Díky tomu, že předváděná hra není špatná, že soupeřům stačíme, kromě posledního utkání s Motorem, kdy jsme se potkali s týmem, který má jasný cíl postup do extraligy, tam jsme zaplatili daň za to, že jsme vyrovnaný stav nedrželi delší dobu. Potenciál ke zlepšení výsledků tady pořád je.

Máte nějakou strategii, dle které vybíráte hráče pro tým? Popř. čeho se budete držet nyní?
Strategii dlouhodobě tvoříme týmově. Řešíme vše s Radimem Tesaříkem, a hlavně i s trenéry. Neustále se bavíme a hledáme bod, kde se v daných věcech potkáme a shodneme se. To, že se na naše poměry a strategii zde už vystřídalo tolik hráčů než je obvyklé, tak to má jedinou souvislost a to výsledky. Není to o zraněních, ale o výsledcích. Hledáme správné namíchání týmu, abychom udělali nějakou šňůru tří čtyř vítězství a poté už jde všechno lépe.

Jak je to s trenéry, mají i nadále vaši důvěru?
V tuto chvíli to cítíme tak, že to není o trenérech. Prohrané zápasy jsou většinou o jednu nebo dvě branky. Musíme přijít jak na to. Jsme nováček, ale nechceme se za to schovávat. Spousty kluků hraje tuto soutěž poprvé nebo dřív mělo odehráno jen pár utkání. Góly nám dávají víceméně pořád stejní hráči. Ostatním se k nim zatím nedaří přidat. Nejdou nám přesilovky, nejde nám oslabení a statistika je v tomto neúprosná a hovoří jasnou řečí. V zápase s Havířovem jsme měli šest přesilovek a nespadlo nám to tam. Věříme, že když budeme nadále pracovat a budeme trpěliví, tak se to zlomí a v lepší se vše obrátí. Musí přijít i šťastná vítězství ve větším počtu než dvakrát nebo třikrát. Zkrátka věříme tomu, že se to otočí.

V souvislosti s tím, že branky dávají stále stejní hráči. Spoléháte na to, že to i těm ostatním začne padat nebo na trhu hledáte nějakého střelce?
Když se podíváme na naše statistiky, tak jsou kluci, kteří bodů mají požehnaně. Zároveň je tam ale velké množství kluků, kteří se ještě střelecky neprosadili. Hokej je týmová hra a spoléhat na to, že nám jen jedna lajna bude dávat branky a tři ostatní formace budou chodit na led jen aby ho nedostaly tak na to tým seskládaný nemáme. Počítáme s tím, že se bude prosazovat daleko více hráčů. To tomu chybí. Možná ti kluci, kteří mají ve statistikách 0+0 nebo 0+1, tak kdyby v tuto chvíli měli 2+1 nebo 1+2, tak třeba by to byly zrovna ty branky, kdy jsme neprohráli 1:2, ale vyhráli 2:1. Je docela možné, že kromě přesilovek a oslabení, tak tomu chybí právě tohle. Nikdo po nich nechce deset branek za dvacet zápasů, ale aby ve statistkách aspoň něco měli. Kdyby ty šance neměli, ale ti hráči je měli.

Mohl byste více osvětlit nejvíce diskutované odchody z klubu. Jmenovitě případy Lukáše Finsterleho a Radima Hrušky?
To je sportovní a hokejový život. Hráči přicházejí a odcházejí. Lukáš Finsterle prožil s námi celou připravu a před začátkem sezóny se ukázalo, že to momentálně do tří pětek není. Lukáš nebyl u nás brán jako hráč do čtvrté pětky a věděl to. V podstatě jsme se dohodli tak, že bude mít září a říjen na to, jestli jeho výkony naskočí nebo nikoliv. Nakonec se to nepodařilo. S Lukášem jsme se o tom několikrát bavili. V tuto chvíli jsme se myslím dohodli férově a rozumně. Všichni, kdo náš hokej sledují, tak si pamatují zápas s Třebíčí, kdy Lukáš měl dvě až tři gólové šance. Třeba to zrovna byl ten moment, kdy se vše mohlo otočit jiným směrem, ale nespadlo mu to tam. Je to tak jak to je a jede se dál. Co se týká Radima Hrušky, tak v podstatě s tím přišel on sám. Řekl nám, že se necítí a postavil nás před to, že se pojďme dohodnout na ukončení spolupráce pro letošní sezónu. Rozhodně jsme to neměli v plánu. Měl to být lídr, ale nestalo se tak. Možná, kdyby se vydrželo ještě o pár zápasů déle, tak by i jeho výkony šly nahoru. Dopadlo to tak jak to dopadlo, ale život je o rozhodnutích, jak hráčů, tak klubu a my musíme jít dál i bez nich. 

Podobně jako v posledních letech, tak i v této sezóně je to v kategorii mladšího a staršího dorostu boj. Jak hodnotíte dosavadní vystoupení našich mládežníků. Popř. jaké jsou cíle do další části soutěže?
Od přípravky přes žáky, dorostence až po muže je to pořád VHK ROBE Vsetín, jeden klub. Sleduji všechno. Starší dorost měl našlápnuto do finálové části, ale uvidíme ještě jak to dopadne, protože mají před sebou poslední zápas první části sezóny. Věřím, že i pokud kluci nepostoupí do lepší skupiny, tak se budou rvát o to, aby po letech hráli play-off extraligy staršího dorostu. U mladšího dorostu je to pořád stejné kromě loňské sezóny. V této kategorii to opravdu bude boj, abychom udrželi na Vsetíně extraligu i pro další sezónu. Věřím, že v tom budeme úspěšní, protože se kluci zlepšují. Snažíme se, aby kluci zde měli možnost hrát nejvyšší soutěž. Je to motivace pro žáky nebo i děti v přípravkách. Budeme se snažit, aby se extraliga v mladším dorostu udržela. Je to důležité pro celý valašský region, aby měli kluci ze spádových oblastí možnost přijít a hrát extraligu, což se doteď děje.

Jak vnímáte fakt, že mezi muži a starším dorostem není žádná kategorie a je proto větší problém zapracovat hráče do A-týmu?
Všechno má svůj vývoj a ten momentálně dospěl tam, že minimálně na Moravě a pravděpodobně i v Čechách kluci mezi osmnáctým až dvacátým věkem nejsou v takovém počtu se zájmem o sport. Nebyli však už na začátku, kdy měli začínat s hokejem. Nyní se to projevuje, že ve sportu je tzv. úmrtnost. Pokud v šesti letech začne hrát hokej dvacet dětí, tak v devatenácti jich je jen sedm nebo pět. To se nyní projevuje. Extraliga juniorů má z pohledu celé sportovní veřejnosti přespříliš týmů. Osmnáct týmů v tuto chvíli neodpovídá možnostem naší republiky. Kdyby extraliga juniorů měla třeba dvanáct účastníků, tak je k dispozici až třeba sto hráčů a mohla by se vytvořit první liga juniorů, která nemusí být o třiceti týmech, ale zase jen třeba o dvanácti. Je to tak jak to je, ale určitě to nebude napořád. Nic není definitivní. Myslím si, že během pár let může přijít nějaká reorganizace a zase vše bude jinak.

V soutěži pravidelně padají finanční pokuty za použití pyrotechniky, házení předmětů na led apod. Vsetína se týkaly zatím dva prohřešky. Jste s fanoušky domluvení? Nebál jste se, že pokuty budou padat na hlavu téměř každé kolo?
Stát se může cokoliv, ale s našimi fanoušky si myslím máme komunikativní vztah a o věcech se bavíme a informujeme. Oni vnímají nás a my vnímáme je. Věřím, že zvítězí zdravý selský rozum. Všichni víme, že jsou nějaká pravidla a nařízení. Některé jsou možná až za hranou, co se týká vulgárních nebo hanlivých pokřiků. Nikdo nepodporujeme rasistické útoky nebo urážky, ale hokej je o emocích. Fanoušek jednou týdně jde prožít domácí zápas a nějaký ten pokřik k tomu patří. Myslím si, že s našimi fanoušky je to správně nastavené. Věřím, že kromě dvou malých excesů ze začátku sezóny, že to bude v pohodě. Oni to vnímají, užívají si doma i venku. Naši fanoušci jsou po dvacátém kole jednoznačnou ozdobou ligy. Máme po Motoru druhou nejvyšší domácí návštěvnost, nejvyšší návštěvnost na venkovních utkáních, takže na nás chodí nejvíce lidí. Ať si říká každý kdo chce co chce, tak Vsetín je hokejový fenomén.