Vstupenky online

Snažíme se dětem nabídnout něco navíc, popisuje Lubomír Konečný práci s nejmladšími hokejisty

Helena Hegeďová • 08.12.2016

Každý sport začíná kategoriemi těch nejmenších a vsetínský hokej není výjimkou. „V minulých letech se nám podařilo přijmout hodně dětí, které u toho vydržely,“ raduje se Lubomír Konečný, který má na starosti práci s hokejovou mládeží Na Lapači. „Dneska je doba složitá. Musíme udělat něco proto, abychom dětem ten čas, který jsme my dříve trávili venku, vynahradili tady na stadionu,“ zmiňuje ke skutečnosti, že pro některé děti jsou možná větším lákadlem moderní technologie. I sport se však neustále vyvíjí. „Pro naši základnu se snažíme dělat kempy i různé skupinové tréninky. Hokej se stává celoročním sportem.“

Mohl byste fanouškům stručně představit mládežnické hokej Na Lapači?

Pro nejmenší děti tady funguje přípravka, následuje druhá, třetí, čtvrtá třída a pak jsou to soutěže mladších a starších žáků. Následně už se to láme do extraligy staršího a mladšího dorostu. Jsme rádi, že máme oddělenou druhou, třetí a čtvrtou třídu, jelikož se nám v minulých letech podařilo přijmout hodně dětí, které u hokeje vydržely. Jsme rádi, že to máme takhle obsazené a do budoucna uvažujeme i o tom, že by mladší a starší žáci hráli také po jednotlivých třídách.

Pro přivedení dětí k hokeji slouží i různé akce pro školky, naposledy se konal den otevřených dveří, jak jej hodnotíte?

Den otevřených dveří pro školky děláme každoročně. Myslím si, že školky jsou rády. Děti vždy objeví něco nového, hlavně ty, které na zimní stadion nikdy nezavítaly. Je to pro ně zpestření. My jsme z této akce nadmíru spokojení a většinou se nám podaří tak dva tři kluky zlomit. Neříkám, že se z nich stanou hokejisté, ale jdou si to alespoň vyzkoušet do přípravky.

Jaký je zájem dětí o sport? Některé přeci jenom láká více elektronika…

Pro nás bylo dříve prioritou chodit ven, ne sedět u počítače. Dneska je ta doba složitá a my to tak samozřejmě musíme brát. Musíme se s tím smířit a spíše se tomu přizpůsobit. Sportů přibývá a my musíme udělat něco proto, abychom dětem ten čas, který jsme my dříve trávili venku, vynahradili tady na stadionu. Třeba nějakou suchou přípravou po tréninku nebo před tréninkem, aby měly děti toho sportu více. A kdo chce, může na ten počítač po tréninku samozřejmě jít (směje se).

Již jste zmiňoval výborný počet dětí v některých třídách, jak to vypadá v přípravce?

Zatím jsme měli jednu přípravku s přibližně 30 dětmi spojených ze třech různých ročníků. Zhruba začátkem prosince se snažíme přípravku oddělit. Nově máme pro ty úplně začínající děti i školičku bruslení. Těchto dětí tam máme zhruba osmnáct devatenáct. Jsou to hlavně ročníky 2012 a 2011, ve kterých ještě potřebujeme nějaké kluky do hokeje dostat. Pak je ještě jedna, jako kdyby lepší, přípravka, kde jsou kluci, kteří už tu jsou třeba rok.

Byl bych opravdu moc rád za to, kdyby se našli další šikovní kluci, hlavně ročníku 2010 a 2011, ať je jich tam ještě víc.

Jsou tedy v plánu další akce, které by tyto kluky přivedly k hokeji?

Snažíme se dělat bruslení pro školky. V minulých letech jsme na to měli většinou vyhrazené středeční dopoledne. Od ledna to zkusíme znovu rozjet, jelikož některé školky o to mají zájem. Snad se to podaří. Některé školky chodí pravidelně bruslit už nyní, třeba školka z Luhu. Chceme to ale udělat pro více školek. Děti chodí plavat, navštěvují různé kroužky a stejně tak chceme školkám nabídnout i bruslení s tím, že na ledě budou také trenéři. A i kdyby se nikdo nerozhodl začít s hokejem, tak se děti naučí alespoň bruslit. Chtěl bych taky upozornit, že to není jen pro kluky, ale samozřejmě také pro holky. Kromě toho jsme přemýšleli o tom, že bychom školky pozvali na nějaký hokejový zápas mužů, ukázali jim, jak to tady vypadá, když hrají muži hokej a opět vymysleli nějaký program.

Pro mladé hokejisty byly v průběhu letní přípravy připravené kromě klasických tréninků také minikempy, jak se zrodil tento nápad?

Doba je taková, že hokej se stává celoročním sportem. V návaznosti na to, že děti mají doma málo sportu, se jim snažíme nabídnout i něco navíc. Kempy vznikly jako myšlenka toho, že kdo chce, tak se může za minimální náklady zlepšit v hokejových dovednostech na ledě, případně v létě probíhala tato příprava na suchu. Letos jsme udělali také kemp v Kravařích, u kterého doufám, že se bude v příštím roce opakovat. Hokej už je opravdu celoročním sportem a my se pro naši základnu snažíme dělat kromě kempů i různé skupinové tréninky, které máme momentálně jednou týdně na ledě. Většinou se jich účastní kluci od třetí do šesté třídy a v některých věcech jim to dá více než běžný trénink.

Skupinové tréninky tedy probíhají i v průběhu sezóny?

Minulý rok jsme to neměli, tento rok jsme to zkusili. Řekl bych, že na to máme kladné ohlasy. Dětí je tam většinou šestnáct sedmnáct. Snažíme se tyto skupinové tréninky dávat pravidelně ve čtvrtek od šesti do sedmi ráno, aby to nekolidovalo s tréninky jednotlivých kategorií. Je to na jejich dobrovolné vůli a my se tam snažíme dohánět věci, které na trénincích nemůžeme dělat, ale můžeme se na ně zaměřit na individuálním tréninku, kde se opravdu dokážeme s každým bavit více osobně. Myslím si, že tento přístup dětem prospěje i do budoucna. Děti to baví, nás to baví, takže doufám, že se budeme ve skupinových trénincích pokračovat a všichni se budeme dále rozvíjet.

banner pod článkem