10 hitů základní části

Veleúspěšná základní část je za námi. S trochou nadsázky se dá říct, že Valaši vyhráli, co mohli. VHK ROBE získal rekordní počet bodů, nastřílel rekordních 201 gólů a zařadil se tím mezi nejúspěšnější celky druholigové historie. Teď už chybí jen „maličkost“ – potvrdit tuto dominanci v play-off a případné kvalifikaci. Ještě než vypuknou klíčové bitvy sezóny, připomeňme si některé památné okamžiky a zajímavá čísla právě skončené základní části.

1. Dominance v základní části

Valaši byli už před sezónou pasováni za spolufavorita soutěže, ani na Vsetíně ale asi nikdo nepočítal s tím, že ROBE ovládne základní část tak suverénním způsobem. Ve čtyřiceti zápasech ztratil pouhých 11 bodů, za dvě prohry v normální hrací době (2:6 v Porubě a 2:4 v Šumperku), jednu prohru v prodloužení (5:6 v Porubě), tři body pak ztratili Vsetínští díky výhrám v prodloužení (5:4 v Šumperku, 6:5 s Hodonínem a 3:2 v Porubě). Na svém ledě přišel Vsetín o jediný bod - v prosincovém dramatu s Hodonínem. Vzhledem k těmto číslům není divu, že se Valaši už v průběhu úvodní pětiny základní části propracovali na vedoucí příčku tabulky a tu až do konce základní části neopustili. Odstup 32 bodů od druhé Poruby ostatně hovoří za vše.

2. Vsetín jako Frýdek-Místek?

Při suverénní jízdě základní části nešlo nevzpomenout na obdobně jednoznačné tažení třinecké farmy. Těžko tyto dva týmy, vzniklé za naprosto odlišných okolností srovnávat, přesto se to v některých případech nabízí. Který z obou týmů byl úspěšnější? Asi nejvíc vypovídající je výtěžnost bodů… a zde si o nepatrný kousek lépe vedl Vsetín. Ten letos získal 90,83 % všech možných bodů, oproti tomu Frýdek-Místek vytěžil vloni 90,15 % dostupných bodů. Na druhou stranu je ale pravdou to, že B-tým Třincem byl při svých vítězstvích suverénnější. Ve zápasech nastřílel o 164 gólů víc než inkasoval, zatímco u ROBE Vsetín je tento rozdíl „jen“ 111 gólů. Celkově se dá tedy říct, že suverenita obou týmů byla takřka totožná, věřme tedy, že stejně úspěšná bude i vsetínská cesta za postupem do WSM ligy.

3. Památný zápas - obrat s Hodonínem

Zajímavé byly bitvy s Porubou či nervózní duely se Šumperkem, vůbec nejatraktivnější utkání ale sehráli zelenožlutí 7. 12. 2016 proti Hodonínu. Až do poloviny třetí třetiny to přitom vypadalo, že Vsetínští budou chtít na tento duel rychle zapomenout. Vždyť po dvou třetinách prohrávali už 1:5 a ani stav 2:5 v 52. minutě zápasu nevěstil nic dobrého. Jenže Vsacané nerezignovali, dvěma trefami Pokorného se dotáhli na dostřel a v nervy drásajícím závěru dokázali vyrovnat. Teč Vojtěcha Šilhavého 33 sekund před koncem základní hrací doby rozjásala tribuny Lapače. Zázračný obrat završil v prodloužení šikovný Jakub Čuřík. O velké vsetínské snaze o obrat svědčí i počet střel. Poprvé a naposledy v sezóně se Valaši dostali přes číslo 50. Konkrétně vyslali na branku Hodonína 53 pokusů.

4. Vsetín zvládal i nepovedené zápasy

Ač se dle předchozích statistik může zdát, že Vsetín si se svými soupeři dělal, co chtěl, není to tak úplně pravda. Jistě, našla se řada duelů, v nichž ROBE Vsetín dominoval rozdílem třídy, nejednou ale musel o vítězství tvrdě bojovat. Hned 9 zápasů skončilo výhrou o jedinou branku, v několika dalších pak získali Valaši uklidňující náskok až v závěrečných  minutách. Jasně je tedy vidět, že se VHK na výhru často docela nadřel, zároveň to ale ukazuje i velkou vnitřní sílu týmu. Zajímavostí je, že hned 4 z těchto těsných zápasů skončily výsledkem 6:5, jednalo se tedy o střetnutí, kdy zodpovědná defenzivní činnost nebyla tím, co by ofenzivně laděnému kádru VHK leželo na srdci.

5. Soupeři pod palbou

Jak jsme naznačili už v předchozím odstavci, největší síla VHK byla a je v ofenzívě. Čekalo se to před startem soutěže a základní část to jednoznačně potvrdila. Průměr 5 nastřílených branek na zápas je skvělým počinem, stejně jako četnost střelby na bránu. VHK v průměru vyprodukoval cca 36 střel na utkání, dohromady tak v základní části otestoval soupeřovy gólmany takřka 1500krát. Zhruba 14 % pokusů skončilo v síti, což je poměrně slušná úspěšnost koncovky. Alespoň jeden gól vstřelilo hned 25 hráčů. Prosadili se všichni, kteří v dresu VHK odehráli víc než 7 utkání. Kuriozitou je, že poslední dvě trefy v základní části obstarali hráči, kteří měli do té doby 0 na kontě vstřelených gólů. Jubilejní 200 gól obstaral defenzivní dříč Josef Daněk a závěrečnou branku s číslem 201 si připsal obránce Štěpán Jeník. Mimochodem, zatímco Vsetín měl na svém kontě takřka 1 500 střel, na jeho bránu přiletělo přibližně jen 900 puků – v průměru 23 na utkání. Zhruba každá desátá střela si pak našla cestu do brány VHK.

6. Defenzivní činnost občas s rozpaky

Na Vsetíně se dal dohromady velice ofenzivní tým plný šikovných útočníků. Není proto překvapením, že hra dopředu chutnala celku mnohem víc, než bránění. Však také defenzivní činnost byla trenéry často kritizovaná. V některých fázích sezóny zkrátka byla znát určitá laxnost při návratu do obranného pásma a při pokrývání nebezpečných útočníků soupeře. Na druhou stranu, Vsetínští si to mohli dovolit, věděli totiž, že svou ofenzivní silou dokážou nedostatky při bránění napravit. Navíc, s blížícím se koncem základní části tým očividně přidal na zodpovědnosti a na počtu inkasovaných gólů se to hned blahodárně projevilo. V průběhu sezóny řešili trenéři také problémy s malým počtem beků. Řešení se našlo v podobě příchodu obránců Štěpána Jeníka a Jakuba  Tepera, kteří se prozatím ukazují v dobrém světle. Defenzívu vyztužil také přesun zkušeného útočníka Filipa Čecha na post obránce. Vsetín tímto tahem jednak vyřešil přetlak v útoku a jednak získal univerzála, který v případě vhodné situace dokáže pohotově doplnit ofenzívu.

7. Produktivitě týmu vládl Kucharczyk

Nejproduktivnějším hráčem VHK v základní části a současně i nejlepším střelcem se stal zkušený matador Radim Kucharczyk se ziskem rovných 50 bodů (20+30). Druhá liga sice nevede oficiální statistiky, neoficiálně ale skončil Kucharczyk celkově na 3. místě za Hodonínským Petrem Jurčou a Šumperským Tomášem Sedlákem. Kucharczyk byl rovněž nejlepším útočníkem VHK v +/- hodnocení s +32 body. Druhé místo v produktivitě Vsetína obsadil ofenzivní tahoun posledních let Jan Kolařík - 47 bodů (19+28) a třetí byl Tomáš Vávra s 36 body (17+19). Zmínit musíme i Vladimíra Luku, který za VHK sice odehrál jen 16 zápasů, nasbíral v nich ale úctyhodných 31 bodů, tedy skoro dva na zápas. Celkově se však dá říct, že ofenzivní síla byla sympaticky rozložena na všechny hráče. To potvrzuje fakt, že 30bodovou hranici překonalo hned 9 útočníků.

8. Hvězdné druholigové stálice v jednom dresu

Za povšimnutí také stojí, že se v kádru VHK letos sešly dvě největší ofenzivní hvězdy 2. ligy posledních let. Vloni vyhrál kanadské bodování soutěže Vladimír Luka před Janem Kolaříkem, předloni si oba hráči role vyměnili. Letos sice nevyhrál ani jeden z nich, nebýt zdravotních problémů Kolaříka a toho, že Luka odehrál úvodní část sezóny ve WSM lize, mohli být i tentokrát oba borci na čele bodování. Takto se mohli fanoušci na Lapači kochat alespoň pohledem na spolupráci ofenzivních hvězd. Hned několikrát nastoupili v jednou útoku, navíc doplněni o Radima Kucharzczyka. Podívaná na jejich spolupráci to byla vskutku krásná, jen defenzivní činnost této formace krapet pokulhávala… A ještě jedna zajímavost, vstahující se k Lukovi. Před jeho příchodem odehrál VHK tři zápasy, v nichž měl 40 a více střel na bránu. Po jeho příchodu odehrál takových zápasů rovnou deset, tedy více než polovinu. Není to samozřejmě jen o Lukovi, přesto i tato čísla naznačují, jak moc se ofenzivní síla Vsetína s jeho příchodem zvedla.

9. Obrana pod taktovkou kapitána Mojžíše

Defenzívě vládl velezkušený kapitán Pavel Mojžíš. Ten získal krásných +33 bodů v +/- hodnocení a doplnil je bilancí 5 vstřelených gólů a 28 asistencí. Výborně si vedl i odchovanec Michal Hryciow, který sice nevynikal v ofenzívě, o to líp si ale vede při bránění – výsledek +37 v hodnocení +/- je nejlepší ze všech hráčů VHK a pravděpodobně vůbec nejlepší v celé soutěži.

Zmiňme ještě brankáře. Příchod Michala Šurého se ukázal jako skvělý tah. S Petrem Hromadou vytvořil vyrovnanou brankářskou dvojici. Řečí čísel si vedl dokonce lépe než tradiční vsetínská jednička, které tentokrát první polovina základní části příliš nevyšla. Úspěšnost zákroků u Šurého dosáhla 92,13 %, a průměr inkasovaných gólů na zápas byl 1,88. Navrch se může pyšnit 5 vychytanými nulami. Čísla Hromady jsou horší, jak už bylo zmíněno, může za to především nepovedený úvod sezóny. Úspěšnost zákroků měl 89,51 %, průměr inkasovaných branek pak 2,39. Rozhodně je dobře, že do play-off vstupuje Vsetín s kvalitní a vyrovnanou brankářskou dvojicí, v klíčových bitvách se to rozhodně může hodit.

10. Přesilovky a oslabení

Hra v přesilových hrách je již delší dobu označována za jednu ze slabin vsetínského hokeje. Jejich kritika se ozývala i letos. Statistiky ale ukazují, že zase tak zle na tom Valaši nejsou. V základní části využili přesně 40 početních výhod, což při počtu necelých 200 přesilových her dává slušnou úspěšnost těsně pod 20 %. Horší už je to s přesilovkami pět na tři. Jejich statistiku sice nemáme, odhadem si však dovolíme tvrdit, že úspěšnost jejich vyžívání se nedostala ani na 30 %. A ještě jedna věc je varující. Vsetín při svých početních výhodách inkasoval 8 gólů, což rozhodně není nízké číslo.

Hra v oslabení se Vsetínu dařila. Hrál o 20 oslabení méně než přesilovek a inkasoval v nich dohromady 24 branek. Úspěšnost hry v menším počtu hráčů se tak pohybovala kolem 87 %, což je sympatické číslo. Avšak pozor - rovnou polovinu ze zmíněných 24 gólů inkasovali Valaši v posledních 11 zápasech.

Taková tedy byla základní část a teď už vzhůru do play-off!